Europoslankyně Martina Dlabajová se dlouhodobě věnuje podpoře kreativního průmyslu a stojí za řadou úspěšných mezinárodních projektů. Na podzim loňského roku například iniciovala konferenci High Level: The Future of the Creative a Cultural Industries in Europe v Bruselu, po níž vznikl následující rozhovor. Na konferenci se diskutovalo o tématech jako je podpora SMEs, autorská práva či kreativita a budoucí talenti.

 

  • Jaké cíle má skupina pro kreativní průmysl založená na základě vaší iniciativy v evropském parlamentu?

Jedním z primárních cílů naší parlamentní meziskupiny (intergroup) pro kreativní průmysly je přispívat k rozkvětu různorodé kultury svých členských států. Program naší meziskupiny zahrnuje jak autorské právo, tak i podporu kreativních podnikatelských start-upů, rozvoj kreativity při vzdělávání či hledání možností, jak zajistit a rozvíjet evropské kulturní dědictví i pro příští generace. Mimo jiné se naše intergroup také snaží hledat nové přístupy k financování evropských podnikatelů a posuzovat dopady financování z programů jako je Horizon 2020 nebo Creative Europe.

  • Jak si stojí kreativní průmysl v Evropské unii (EU)?

V dnešním globalizovaném světě se stala kreativní odvětví neuvěřitelným hnacím motorem ekonomického růstu, což dokazují také výsledky posledních studií. Kreativní průmysly přispívají více než 550 miliardami € k HDP EU, vytváří více než 8 milionů pracovních míst a představují také 4,2 % celkového vývozu EU. Tento sektor je vlastně třetím největším zaměstnavatelem hned po stavebnictví a potravinářském a nápojovém průmyslu. Kreativní průmysl tedy v sobě nese obrovský potenciál a nespornou výhodu. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že se opírá o neomezený zdroj, a to lidskou kreativitu. Díky tomu se může lépe poprat s ekonomickou recesí a dokonce i nakopnout ekonomické oživení. Například navzdory nedávné ekonomické krizi, zaměstnanost v kulturním a kreativním průmyslu zaznamenala roční nárůst o 0,7 %, zatímco celková průměrná zaměstnanost v EU se o stejné procento snížila.

  • Které země v EU vynikají a díky jaké strategii?

Strategie úspěchu je jednoduchá. Uspět mohou pouze ta odvětví, která jsou inovativní a inovace úzce souvisí se schopností kreativně přemýšlet. Většinou však tato schopnost k úspěchu nestačí. Neméně důležité jsou i zkušenosti a motivace k tomu přijímat výzvy.

V tomto směru si nejlépe stojí především severské země, ale i Rakousko, Německo či země Beneluxu, v případě designu bezpochyby Itálie. Tyto země postavily na kreativitě samonosné odvětví, založené na tvůrčím přístupu ke znalostem. Aplikují zcela nové pracovní postupy, budují know-how, na míru koncipovaná řešení, vytvářejí nový design a v souvislosti s tím se jim také daří udělovat a úspěšně prodávat patenty a licence.

  • Jaké kroky jsou z pohledu europoslankyně důležité k tomu, aby došlo k efektivnímu využití příležitosti podpory kreativního průmyslu u nás?

V ČR je problémem to, že kulturní a kreativní průmysly stále nejsou vnímány jako důležité ekonomické sektory a spousta lidí si neuvědomuje jejich obrovský potenciál. V prvé řadě je tedy nezbytné zvýšit povědomí o tomto sektoru a o všech jeho přínosech pro českou ekonomiku. Je také nutná již výše zmíněná politická vůle a ochota k vytváření strategických spojenectví. Pokud se stát nebude o svoji kulturu starat a vnímat její aktuální potřeby, připraví se o obrovské příležitosti, které se mu v této oblasti nabízí a v nejhorším případě způsobí její úplné “vyhynutí”.

Pro podporu kreativního průmyslu je nutné přijmout nový legislativní rámec, který bude tyto subjekty motivovat k další kreativní činnosti. Je potřeba zavést jeho jasnou definici a také zmapovat jeho výskyt (aktivity) na státní i lokální úrovni a identifikovat potřeby dané komunity. Znalost těchto komunit a jejich potřeb jsou velmi důležité, pokud chceme v tomto ohledu prosadit nějakou změnu – můžeme oslovit politiky, autority, přilákat investory a také se musíme snažit rozšířit záběr oblastí strukturálních fondů.

  • Co podnikáte v Česku pro podporu kreativního průmyslu?

Už ve funkci předsedkyně Krajské hospodářské komory Zlínského kraje jsem například iniciovala pilotní mezinárodní projekt Kvalitativní mapování města Zlína a Zlínského kraje, z jehož závěrů vychází i sdružení Kreativní Zlín. Pokud zůstanu ve svém rodném městě, tak pořádáme další akce na podporu mladých designérů v rámci našeho sdružení Zlínský zámek, například letos již podruhé Zlín Design Week. Úzce spolupracuji s českými filmaři a Státním fondem kinematografie a podporuji třeba Zlin Film Festival, nejstarší evropský festival filmů pro děti a mládež.

  • Z vaší poslanecké kanceláře vznikl projekt stáží „Proč by ne?“, který si klade ambiciózní cíl, a to „propojit český byznys proti nezaměstnanosti“. Daří se vám to?

Projekt PročByNe? běží první rok a snaží se propojovat mladé studenty s úspěšnými podnikateli a splnit jim už v průběhu studia profesní sny. Od ledna do konce září prošlo projektem 28 stážistů. Příběhy úspěšných absolventů stáží inspirují další mladé lidi, aby se nebáli bojovat o své sny a nerezignovali na svůj kariérní růst hned po ukončení studia. V tom vidím největší přínos svého projektu. Ten nemá ambice systémově řešit nezaměstnanost mladých v ČR, ale jde mi hlavně o motivaci a pozitivní příklady, proto také všichni stážisté vyprávějí svůj příběh prostřednictvím blogu na www.procbyne.cz. Mým cílem je totiž najít patrony i v ostatních zemích EU a rozšířit stáže i za hranice našeho státu. První vlaštovkou je v této oblasti mladý student vinohradnictví Albert, který je právě v těchto dnech na stáži v italském kraji Friuli a učí se v rodinné firmě Daria Guerry sklízet, vyrábět i prodávat skvělé víno.

  • Animace je v ČR prověřený a relativně tradiční průmysl. Oproti situaci na nejvyspělejších trzích v Evropě to ale vypadá, že nám ujel vlak. Jaké vidíte možnosti propojení animace v rámci vašich „podpůrných“ aktivit?

Jsem připravena v rámci svého projektu PročByNe? i v rámci dalších aktivit zajistit mladým českým animátorům stáže, výstavy, prezentace. Záleží i na nich, jaké mají představy a s čím za mnou přijdou. Zahraniční zkušenosti jsou k nezaplacení, stejně jako možnost podívat se už v průběhu studia k nejlepším profesionálům v oboru. Ale mladí lidé nemohou čekat, že za nimi někdo bude chodit s nabídkami. To je právě o té osobní motivaci a snaze vyniknout, hledat své cesty a nebát se žádných výzev.

  • Právě máte za sebou úspěšnou konference High Level: The Future of the Creative a Cultural Industries in Europe v Bruselu. Co se vám na ní podařilo?

Jsem velmi pyšná na to, že se v rámci mého panelu podařilo setkání odborníků z tolika odlišných oblastní. Diskuze se zúčastnil např. polici director anglické fotbalové Premiere League, šéfredaktorka německého Vogue či produkční britského veleúspěšného seriálů Sherlock. Z českých zástupců přijala pozvání paní Králová ze Státního fondu kinematografie a pan Vandas z MAUR film.