Strategie oboru animované tvorby v České republice

Analýza současného stavu animované tvorby

Během června a července 2016 se pod záštitou Asociace animovaného filmu uskutečnil průzkum současného stavu oboru animované tvorby v České republice. Jeho cílem bylo získat objektivní informace od subjektů podílejících se na animované tvorbě. Záměrem průzkumu bylo popsat, v jakém stavu se nachází současná animovaná tvorba v České republice, srovnat tento stav se zahraničím a na základě toho formulovat postoje a především pak vizi dalšího rozvoje animované tvorby u nás.

 

Analýza je rozdělena do dvou částí. Ta první prezentuje data a informace, které poskytli jak zástupci subjektů působících v oboru, tak samostatní tvůrci. Na základě získaných informací ze šetření popisuje srovnání české animované tvorby s produkčně vyspělými zeměmi. Druhá část formuluje návrhy, kterými by mělo, na základě výsledků šetření, dojít k rozvoji oboru animované tvorby v České republice s výhledem do roku 2020.

 

Šetření ukázalo, že současný stav oboru animace ve srovnání s ostatními zeměmi EU, zejména těch na západ od našich hranic, zaostává – zvláště tvorba obsahu pro TV, ale i úroveň celovečerních filmů.

 

Nelze předpokládat, že se stav oboru animované tvorby zlepší za situace, kdy neexistuje spolupráce subjektů působících v oboru s veřejnými institucemi. V zahraničí existují a dále vznikají podpůrné struktury na bázi průmyslových clusterů a společných platforem producentů, výrobců, distributorů, asociací, vzdělávacích institucí (škol a školicích středisek) s orgány státní správy a veřejnoprávními institucemi, které společně vytváří prostor pro inovace, vznik nových pracovních míst a hledání příležitostí pro využití animované tvorby zejména v návaznosti na nové možnosti internetu (Digitální Evropa).

 

V našich podmínkách je zřejmé, že existuje handicap spolupráce privátního a veřejného sektoru, zejména se Státním fondem kinematografie a Českou televizí, ale také MPO, MŠMT, MPSV a Úřadem vlády jako nositelem a garantem tzv. Národní inovační strategie (neboli RIS3), zahrnující podporu kreativních průmyslů, do kterých animovaná tvorba spadá. Současný nekoordinovaný stav vede k diskriminaci celého sektoru, podnikatelského prostředí a jednotlivých subjektů působících v oboru animace vůči jiným podnikatelským sektorům.

 

Je přáním tvůrců předkládané studie, aby výsledky pomohly k cílenému a koordinovanému rozvoji oboru animace za přispění subjektů soukromé a veřejné sféry.

 

Stáhnout dokument

 

Strategické cíle

Zvýšení konkurenceschopnosti oboru animace na úroveň nejvyspělejších trhů

Zvýšení zaměstnanosti absolventů a profesionálů působících v oboru animace

Zvýšení efektivity výrobních procesů v důsledku inovací technické a technologické infrastruktury

Zvýšení ekonomické výkonnosti subjektů působících v oboru animace s cílem zvýšení prodeje animovaných projektů

Základní program strategie rozvoje animace v ČR

ANO cílevědomému budování animačního průmyslu, NE současnému statu quo, které brání návratu „české tvorby“ do celosvětového povědomí

Česká republika své úspěchy v oblasti animace často přičítá své bohaté historii. V kontextu výše uvedených globálních trendů se současná česká animovaná tvorba nachází spíše v hluboké stagnaci. A to jak z pohledu konkurenceschopných projektů, jejich výroby s využitím koprodukcí či práce na zakázku, tak monetizace duševního vlastnictví formou licencí.

Animovaná tvorba v ČR z pohledu zaměstnatelnosti a ekonomického výkonu stagnuje. Bez otevření se zahraničí a spolupráce s ním se v dlouhodobém horizontu nelze obejít. Za stávajícího stavu je důležité investovat do zkvalitnění lidských zdrojů, infrastruktury a vzájemné kooperace mezi jednotlivými hráči se záměrem systematicky budovat profesionální konkurenceschopný průmysl animované tvorby. Zároveň je zapotřebí stanovit jasné a dlouhodobě udržitelné mechanismy veřejné podpory.

ANO rozvoji partnerství, NE prosazování izolovaných zájmů jednotlivých aktérů

Na tuzemském trhu působí izolovaně mikrofirmy nebo OSVČ, které se svými omezenými odbornými kapacitami jen velmi obtížně dokážou uplatnit na zahraničních trzích. Je proto nezbytné zajistit odbornost jednotlivých činností v celém procesu produkce animované tvorby a návazně zajistit podporu uvádění služeb na zahraniční trhy  - např. využití principů průmyslového clusteru.

Díky roztříštěnosti kapacit lidských zdrojů a rozdílné úrovni technického zázemí (technické vybavení a metodologie produkčního využití) je v současné době prakticky nemožné potenciálním zahraničním partnerům nabídnout adekvátní služby pro práci na větších animačních projektech – a to jak v koprodukci, tak na zakázku (outsourcing pro zahraničí). Outsourcing je obecně ve světové kinematografii trend, který nachází své uplatnění jak v animaci, tak ve vizuálních efektech (VFX).

ANO systematickému investování do lidského kapitálu, NE představě, že po ukončení školy se člověk nemá co nového naučit

Ačkoliv systém vzdělávání v oboru disponuje hned několika školami na všech úrovních, neodpovídá potřebám moderní animované tvorby. Vedle animátorů chybí řada řemeslných, uměleckých a technologicky vybavených absolventů a budoucích profesionálů potřebných pro segment animace v ČR.  

Počet absolventů programů animované tvorby za posledních 12 let představuje dostatečné množství odborně způsobilých tvůrců, kteří tvoří základ animačního průmyslu. Vzhledem k zaměření převážné většiny škol na klasickou 2D kreslenou a 2D digitální animaci, 3D technika je vyučována pouze v základech. Odbornost absolventů plně neodpovídá zahraničním trendům a komplexním požadavkům animační výroby.  

Poptávka po tvůrcích je nízká v důsledku nízké poptávky po produktech animace v tuzemsku obecně. Absolventi a tvůrci často v oboru animace nezůstávají, neboť Česká republika nemá etablovaný audiovizuální průmysl, který by v dostatečné míře zajišťoval zaměstnatelnost absolventů a profesionálů - filmaře, animátory, výtvarníky, řemeslníky. Kde není poptávka po produktech animace, není nabídka tvůrců tuto poptávku uspokojit.

Na druhé straně je nutné uvést, že nízká poptávka po tvůrcích je také způsobena nedostatkem zkušených umělců na pozicích v celém produkčním procesu. Současným pracovníkům např. zásadně chybí dovednosti a zkušenosti s moderními animačními technologiemi jako 3D animací nebo zkušenosti s profesionálním vedením a organizací projektů animované výroby středního a většího rozsahu. I zde se projevuje nekompatibilita tuzemské produkce se zahraničním. 

ANO systematickému rozvoji technické a technologické infrastruktury, NE bránění se novým (nejen) technologickým trendům

Moderní animace je v posledních deseti letech silně spjata s rozvojem nových technologií a jejich využitím včetně kombinace audiovizuálních technik. Je nutné připomenout, že rozvoj kinematografie obecně byl od samotného počátku spojen s využitím moderních technologií v dané době. V mnohém pak byl tento rozvoj podporován požadavky filmařů a umělců. Technologie vždy byla a bude nástrojem vlastní umělecké tvorby.

Naším regionálním i historickým prvenstvím může být schopnost kreativní originality a pestrosti, imaginace a technologické přizpůsobivosti, ale zároveň schopnost produkovat obsahově podnětné, divácky atraktivní a esteticky zajímavá animovaná díla. Jinými slovy je nutná dlouhodobá strategie využití různých technologií najednou a tvorba postupů, které zdůrazňují efektivitu a estetickou působivost.

ANO budování vztahů se zahraničními aktéry s cílem spolupracovat na mezinárodních projektech, NE uzavírání se do sebe

Cesta k participaci na zahraničních produkcích je dlouhá. Týká se průběžného setkávání s aktéry na vybraných světových trzích, na kterých budeme schopni průběžně a cíleně prezentovat obchodní a výrobní příležitosti v ČR. Tato iniciativa však musí být nutně spojena s dalšími aktivitami a projekty podporujícími připravenost ČR stát se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu potenciálním koprodukčním partnerem pro zahraničí.

Vedle vlastní iniciativy privátních subjektů a samotných tvůrců se systémová a dlouhodobá strategická podpora průmyslu animace neobejde bez podpory veřejných institucí, jako je Státní fond kinematografie a Česká televize. Jejich podpora musí být kompatibilní s obdobnými institucemi v zahraničí, čímž bude vytvořen předpoklad pro využití synergických efektů a podporu mezinárodních koprodukcí s aktivní účastí aktérů průmyslu animace z ČR. Cílem je stabilizace zaměstnanosti českých tvůrců a rozvoj námětů a produktů české animované tvorby za účasti zahraničních zdrojů (finančních a nefinančních).

Pokud je tuzemský trh příliš limitující, nebo dokonce neexistuje, a zahraniční trh je otevřen spolupráci, pak není příliš variant o budoucím rozvoji k rozhodování.

ANO systematické podpoře celého sektoru kulturních průmyslů, NE nedostatečně efektivnímu využití synergií mezi privátním a veřejným sektorem

Česká republika je zemí proslavenou dětskými televizními seriály, nicméně nám v tomto ohledu již vlak ujel. Seriály produkované v koprodukci s ČT často přestaly být konkurenceschopnými. Vyrábějí se v příliš malém počtu dílů (minimální sezóna v zahraničí je 26 dílů, oproti 3 – 7 u večerníčků), délka dílů neodpovídá zahraničním normám (standardní délka jedné epizody je 11 nebo 21 min., ČT produkuje večerníček o délce 7 min.) a vzhledem k omezeným prodejům do zahraničí také příliš draze.

Animovaná tvorba je dlouhodobě jedním z mála obchodovaných artiklů ČT v zahraničí a její prodejní životnost je mnohem delší než u jiných formátů. To si právě zahraniční televize velmi dobře uvědomují a snaží se tento segment nejen udržovat, ale dále rozvíjet. Přestože ČT od roku 2013 disponuje samostatným dětským programem, nezvýšila se výrobní kapacita animovaných projektů. Aby se čeští producenti a studia mohli svými projekty televizní tvorby ucházet o zájem zahraničních investorů, koproducentů, televizí a distributorů, ve většině případů je požadována účast národní televize, která dává těmto projektům potřebnou kredibilitu a finanční zajištění. Česká televize v současné době není schopna vyjít takovým požadavkům tuzemských tvůrců vstříc, neboť nemá rozvinutý systém koprodukcí na seriálové tvorbě a neangažuje se tak na zahraničních trzích v roli koproducenta dětské animované tvorby.

Chybí fond na podporu vývoje animovaných projektů i pro televizní vysílání a další formy distribuce prostřednictvím internetu. Ideálně by tato pomoc měla být koordinována s podporou ČT s cílem vzniku tvůrčí komunity.

V současné době je světový trh s produkty animace pro audiovizi ovlivněn dotacemi. Je nutné, aby se tomuto trendu přizpůsobila i ČR v optimálním nastavení veřejné podpory, která v současné době neodpovídá zahraničním standardům animace.