V loňském roce byl její projekt oceněn na Animačním espressu 2020 a podpořen lectoringem Anny Vášové (13ka), letos zvítězila v kategorii Rising Stars CEE Animation Forum 2021 a odnesla si také cenu Animarkt Award. V rozhovoru pro ASAF prozrazuje Michaela Režová, jak její film vznikal a jaké má další plány…

Jak jsi přišla na námět ke svému filmu a jak dlouho ti trvalo ho zpracovat do finální podoby?

Na námět samotný jsem přišla již během práce na své diplomové práci v roce 2017. Věnuji se širšímu tématu československého hokeje a jeho přesahům do politiky, společnosti a kultury a v rámci rešerší se přirozeně do centra mého zájmu dostala i osobnost Zdeňka Němečka a jeho tvorba. Jako diplomku jsem jej nakonec ale nezpracovala a přišel na to čas až teď. Je to stále v procesu, obsáhlá rešerše daného téma je pro mě vždy velmi důležitá. Pro film vznikají rozhovory, ten klíčový s paní Kornelií Němečkovou, ženou sochaře, již proběhl a jsem za něj moc vděčná. Finální podobu tedy udává zvuk, rozhovor, který je základním stavebním kamenem.

Jdeš cestou anidoku (animovaný dokument). Jak moc ti rešerše a přípravy prodlužují samotnou tvorbu?

Neřekla bych, že mi volba žánru proces práce prodlužuje. Každé má svoje. I autorský námět, který čerpá z fantazie režiséra, sebou nese mnoho psaní, kreslení a rešerší. Animovaný dokument je pro mě osobně jen nejlepším žánrem ke způsobu sdělení toho, co chci. Jak po obsahové, tak vizuální stránce. Maximálně si někdy musím říct stop, po téhle lince už v rešerších nejdu, je to zase jiné téma. Ale ani to mi nepřijde od jiného typu filmu odlišné.

Z čeho jsi vycházela při volbě techniky?

Z díla sochaře. Přitahovalo mě rozpohybovat něco, co k tomu nikdy nebylo určeno. Zkusit, co všechno můžeme v animaci dělat, abychom oživili nejen sochu jako postavu, ale i rozličné materiály, ze kterých jsou sochy odlity. Technika byla celkem jasná už od začátku. Používáme 3D scan soch a pak kombinujeme 3D animaci a klasické loutkové postupy. Je skvělé, že nám rodina pana Němečka dovolila se sochami zacházet. Paní Němečková mi jen kladla na srdce, ať to nevypadá jako iMucha. Viděla pak teaser a je spokojená, tak to se mi ulevilo. (smích)

Co bylo na tvorbě nejtěžší?

Nejtěžší je asi práce se samotným námětem. Pracuji ve filmu s reálnou osobností, která prožila nějakým způsobem život, mluvím s jeho ženou, synem. Zdeňka Němečka ohledávám ve filmu za pomoci výpovědi lidí z jeho okolí a jeho tvorby. Je pro mě velice důležité nakládat s tím zodpovědně a eticky. Snažím se vždy vidět to nejen mýma očima, ale myslet i na diváka, pro kterého to třeba není jen nějaký sochař, ale přítel, manžel či otec.

Jaké máš se svým projektem ambice? Budeš s ním soutěžit po CEE Animation Fóru ještě i jinde?

Moje hlavní ambice je ten film natočit. Festivaly a ceny jsou krásné, ale pro mě je to v tuhle chvíli vzdálené. Tím, že jsem vyhrála na CEEA Fóru, bude projekt vidět v Annecy na MIFA. To je určitě super. Já se teď ale plně soustředím na přípravu projektu pro podání žádosti na Fond. Je to pro mě fakt důležité. I ohlas na CEEA Fóru mi ukázal, že nejdu špatným směrem, a utvrdil mě v tom, že se na to těší i nějací budoucí diváci. Také mám menší tým, který u toho procesu je, a doufám, že se na tom filmu ještě vyřádí.

Jak hodnotíš svou účast na CEEAF?

No asi dobře, když jsem obdržela hned dvě ceny (smích). Já jsem hrozná poctivka, takže jsem se na to fakt připravovala. Hodně mi pomohla už výhra z Animačního espressa v říjnu 2020, kdy jsem mohla projekt konzultovat s Annou Vášovou. To hodnotím úplně skvěle! Na CEEA Fóru pak pro mě bylo důležité navázat především kontakt s producentem, což se snad podařilo. To je pro mě, i když nechci, aby to znělo nevděčně, lepší než ta samotná výhra.

Čemu se plánuješ do budoucna věnovat? Vidíš svojí kariéru v animaci?

V tuhle chvíli se věnuju hlavně tomu, že dělám jak svojí autorskou, tak zakázkovou tvorbu, která se točí pořád mezi animací a dokumentem. Nějak si mě ta témata blízká anidoku hledají a to je fakt bezva a cítím za to velký vděk. Mimo to učím na UMPRUM, kde jsou skvělý lidi a kde připravujeme velkou výstavu k výročí 70 let našeho ateliéru. Když jsem na to, že bude mít ateliér narozeniny, narazila, napadlo mě, že by bylo super to pořádně oslavit, a zase se povedlo, že na tom pracuji se skvělejma lidma. A na podzim ta práce bude snad vidět na filmové výstavě a chystané knize. Kromě toho taky dělám s kamarádem Matoušem Svěrákem web o animaci f-a-t.cz (fet), což je takový moje mimimo. Natáčíme podcasty a píšeme texty, vytváříme i databázi lidí od fochu. Je to věc, kterou dělám ve volném čase, ale má to ohlas a lidi to i baví, takže mě to baví o to víc. No a to všechno nějak definuje mojí “kariéru”, se kterou jsem spokojená a jen doufám, že se tomu všemu budu moci věnovat i dál!

VÍCE O FILMU „ZVÍTĚZÍM

Sportovní plastika, fáze pohybu zamrzlá v čase a němý svědek minulého režimu ožívá a vypráví pohnutý příběh svého autora – sochaře Zdeňka Němečka.

Animovaný dokument režisérky Michaely Režové (UMPRUM) zkoumá za pomoci výtvarného experimentu se samotnými sochami život a dílo dnes již pozapomenutého umělce. Sochaře a jeho příběh, ale i složitou dobu minulého režimu film odhaluje za pomoci rozhovorů s jeho vlastní rodinou, sportovci tehdejší doby i teoretiky umění. Film chce vyprávět příběh muže, jehož dílo přetrvalo, ale ideje a přesvědčení byly rozbity spolu se sametovou revolucí. Film se snaží odhalit jeho motivace a zmapovat tvůrčí cestu, kterou ukončil předčasně – sám – na sklonku roku 1989.

Téma sportu, jeho vizuality a historie mě fascinuje již několik let a animovaný dokument je pro mě ideálním průsečíkem těchto všech faktorů. Film vzniká v rámci mého doktorského studia na UMPRUM, kde se ve svém uměleckém výzkumu zaměřuji právě na animovaný dokument a jeho spojení s orální historií. Film je součástí trilogie, věnované československému hokeji a jeho přesahům do společnosti, politiky a kultury, vysvětluje autorka.

Výtvarné řešení stojí na Němečkově díle a experimentu s ním s využitím technologií jako je 3D scan nebo 3D tisk v kombinaci spolu s klasickými postupy loutkové animace a 3D animace.

animovaný dokument

předpokládaná stopáž 10 minut

fáze projektu: pozdní vývoj

předpokládané datum dokončení: 2022/23

tým:

  • režie: Michaela Režová
  • vedoucí výroby, kamera a svícení: Ondřej Slavík
  • výroba a animace: studio Divize (konkr. Ondřej Slavík, Bára Anna Stejskalová)
  • 3D animace: Dávid Lipkovič
  • zvuk: Julie Lupačová
  • grading a postprodukce: Achtung 4k – Patrik Velek

spolupráce:

  • UMPRUM
  • Ateliér animace a film UMPRUM
  • rodina Němečkova