Režisér a producent společnosti Rolling Pictures Martin Kotík se podělil o podrobnosti z přípravy celovečerního animovaného filmu Perla, který vypráví o podvodním světě vodníků.

Kdy a jakým způsobem vznikla idea na tento film?

Jestli si dobře vzpomínám, tak základy příběhu k filmu Perla se vyvinuly z prvotních nápadů filmu o vodnících, který jsme s Petrem Nepovímem začali vymýšlet už při výrobě animovaného Hurvínka. Tehdy jsme na něm dělali už sedmým rokem a potřebovali jsme se rozptýlit něčím novým, abychom se nezbláznili. A z těch nápadů, co jsme průběžně mezi sebou trousili, se postupně poskládal vodnický příběh, co se nyní jmenuje Perla. Takže to zrálo opravdu dlouho…

Pro jakou cílovou skupinu diváků je film především?

Hlavní cílovkou jsou děti ve věku od 8 let a starší. Počítám ideálně tak do 12 let. Ale když se nebudou bát, že se ztrapní, mohou na to jít i mladší puberťáci a měli by se pořád dobře bavit.

Jaký charakter tento film bude mít? Je to pohádka, nebo spíš jiný žánr?

Víte, ona je to pohádka, a přitom to už není pohádka. Z pohádky si to bere výchozí půdorys – je tam princezna, král a královna, ale pak se to rozvine a je z toho velkorysý dobrodružný film plný akce, magie a také romance. Je to hrdinský příběh se vším všudy.

V jaké fázi se film nachází a co tomu předcházelo?

Dnes jsme v předvýrobní fázi a během tohoto roku se snad už spustí vlastní výroba. U animovaného filmu se totiž výroba realizuje až úplně na konci. Je to s ním opačně než u hraného filmu. Tam se vše nejdříve krátce natočí a potom dlouho stříhá. Jenže animovaný film se nejdříve celý dlouze vymýšlí, potom dlouze kreslí, mnohokrát stříhá, zvučí a také se nejdříve namluví v takové pracovní kreslené verzi. Říká se jí animatik. A ta se různě překresluje, přestříhává a předělává, jako když se na place točí více verzí jednoho záběru nebo scény. Jenže tady se vše musí znovu nakreslit, načasovat, sestříhat a namluvit. Proto to trvá tak dlouho, klidně i několik let, než to funguje tak, aby se to producentům líbilo a nebáli se to dát do výroby. Protože výroba u animace je hrozně drahá a dělají na ní stovky lidí. Tam už není čas něco vymýšlet a měnit. Tam se jede. A na to se právě teď chystáme. Dokončujeme třetí verzi animatiku a začínáme připravovat podklady pro animaci, která proběhne v zahraničí. Když to shrnu, zabralo nám psaní scénáře a tvorba storyboardu celkem 4 roky práce.

Zjišťovali jste reakci potenciálních diváků nebo rodičů či pedagogů při přípravě scénáře, při vytváření výtvarných návrhů i celkového charakteru a vyznění filmu?

Děkuji vám moc za tuhle otázku. Ono se to nezdá, ale ona je fakt důležitější, než vypadá. Prakticky každý výrobní krok konzultujeme. Jednak musíme a jednak chceme. Vše probíráme s našimi mezinárodními partnery, jako je náš agent nebo koproducenti, potom také s vybranými skupinami diváků a studentů animace na vysokých školách a také s odborníky z různých koutů světa. Mohu upřímně říci, že zpětná vazba během tvorby animovaného filmu je to nejcennější, co si tvůrce může přát. Když jste v tom celý den několik let, je dobré občas zvednout hlavu a rozhlédnout se, jestli na tom moři inspirace míříte tím správným směrem. A každá taková reakce od lidí, partnerů, studentů nebo dětí je vaším majákem, který vám ukazuje cestu. Troufám si říct, že bez toho se v animaci dřív nebo později s tím svým projektem ztratíte a uvíznete na mělčině nebo se omlátíte o skálu.

Jaký vliv na realizaci filmu a jeho podobu měli partneři v rámci mezinárodní koprodukce? Přinesli do projektu zásadní změny oproti původním návrhům a plánovaným realizačním procesům?

Ano, zahraniční spolupráce změny přináší vždy. V případě Perly tomu však zdaleka nebylo v takové míře jako u Hurvínka. Tehdy jsme opravdu změnili kompletně celý projekt zcela od základu – námět, příběh, výtvarno i animační styl. Také jsme se tehdy museli všechno od našich koproducentů teprve naučit, takže takové změny byly nevyhnutelné, abychom film mohli vůbec udělat. Neznali jsme tenkrát ani tvůrčí, ani pracovní procesy při výrobě celovečerního animáče. Naši koproducenti pro nás byli vlastně takovou chůvou a učitelem. Mezinárodní standardy u nás ještě nikdo neznal a ani na takové úrovni neuměl pracovat.

Ovšem v případě Perly jsme si mohli dovolit jít jinou cestou. Zahraniční koproducenty jsme oslovili až ve chvíli, kdy byly hlavní pilíře našeho filmu víceméně definované. Charaktery, téma, žánr, styl i myšlenka. Chtěli jsme někoho, kdo s námi chce dělat na Perle proto, že se mu líbí, co a jak děláme, a ne proto, že chce někoho, s kým by udělal něco úplně jiného. To naši pozici při tvorbě Perly dost usnadnilo. Měli jsme štěstí, že naše výchozí koncepty se v zahraničí líbily a důraz na zásadní úpravy nebyl proto při koprodukci překážkou. Samozřejmě i tak jsou vždy představy dvou různých producentů z jiných zemí odlišné. Ale my odlišnost vnímáme jako výhodu. Naším cílem je udělat film, co se bude líbit nejen u nás, ale na celém světě, jak se nám to podařilo s Hurvínkem. A k tomu zahraniční spolupráci potřebujeme. Změny, ke kterým během vývoje Perly dochází, bych proto označil za změny, které vítáme, protože cítíme, že film zlepšují. Někdy jsou větší, někdy menší, ale vždy takové, že o nich rozhodujeme my a jsme o nich přesvědčení. Držíme si poslední slovo a naši partneři to respektují.

Co u vás rozhodlo při výběru českého distributora filmu?

Oslovili jsme jich na začátku několik a přemýšleli nad tím, s kým se do projektu Perla pustit. Po Hurvínkovi jsme ze sebe chtěli setřást ten stres a tlaky, co jsme při něm zažívali, a chtěli jsme začít s pocitem nové svobody s čistým stolem. A taky si možná zkusit něco nového. S týmem CinemArtu jsme totiž dělali všechny naše předchozí filmy, a to už bylo 15 let. Čím víc jsme o tom přemýšleli, tím víc jsme se ubezpečili v tom, že opět chceme CinemArt. Jednak jsme spolu dělali Hurvínka a ta spolupráce fungovala skvěle, jednak je to partner, kterému prostě důvěřujeme. I když jsme dostali finančně lepší nabídky, toto rozhodlo. Jsou zkušení, rozumí trhu, rozumí animovaným filmům a sdílíme podobný pohled na to, co je potřeba pro dobrý film udělat…

Jak intenzivní je vaše spolupráce s distributorem při jednotlivých etapách vývoje a výroby filmu a jakou spolupráci očekáváte při marketingové kampani?

I když je distribuce Perly ještě daleko a může se zdát, že není o čem si s distributorem zatím povídat, pravda je taková, že už od druhé verze animatiku Perly jsme od něj chtěli zpětnou vazbu k příběhu a jeho pojetí. Chceme, aby byl distributor součástí projektu již od jeho vývoje a obohatil ho o svoje zkušenosti a připomínky. To projekt vždy posílí. Nejde přitom o nějaký kalkul ve vztahu k atraktivitě filmu, ale čistě o jeho srozumitelnost, význam a sílu. Animovaný film totiž pracuje s vizuálními a dějovými symboly, které musejí být jasně srozumitelné a čitelné, dějově čisté. A v tomto má distributor mnohem větší zkušenosti než kdokoliv jiný. Obzvlášť společnost jako CinemArt. Vedle toho také distributor může lépe cítit sílu filmu a rozumět směru, ve kterém je třeba ho divákům představit. A protože animace trvá hrozně dlouho, je nezbytné se na všech věcech, co je potřeba pro marketing speciálně vyrobit a animovat – jako jsou reklamní spoty, pózování plakátů, billboardů, apod., domluvit v podstatě s ročním předstihem. Každý vizuál totiž prochází normálním výrobním procesem jako vlastní film.

Plánujete zahrnout do této kampaně i širší komunikaci s provozovateli kin a nabídnete jim podporu filmu nad rámec běžných zvyklostí typu plakát, stojka, trailer?

Samozřejmě, nabídneme. Vnímáme náš film jako mimořádnou událost a tomu by měla jeho propagace odpovídat. Filmy, které jsou určeny širšímu publiku, jako jsou rodinné animáče, takovou podporu potřebují. Již při uzavření smlouvy s prodejním agentem jsme se zavázali k výrobě celé řady komunikačních nástrojů, se kterými budou pracovat distributoři Perly všude po světě a také u nás. Jde o to, že rodinné animované filmy mají potenciál oslovit několik cílových skupin a přivést do kina širokou skupinu diváků. Ale nutnou podmínkou je, aby se o tom všechny tyto skupiny dozvěděly a byly kampaní osloveny. Takže i když už distribuce není přímo naší činností, dává nakonec smysl celému tomu našemu mnohaletému úsilí. Opomenout jí nebo podcenit by proto bylo to nejhorší, co bychom mohli Perle udělat. Právě v kinech je totiž oslovení diváků nejefektivnější.

Jak chcete motivovat kinaře, aby váš film co nejlépe prosadili u svých diváků?

Jakmile to bude aktuální, začneme je o přípravě filmu pro distribuci včas a pravidelně informovat. Dáme jim ochutnat ukázky, reklamní spoty a spolu s distributorem je seznámíme s konceptem kampaně, aby se na ní mohli připravit a případně se do ní aktivně zapojit. V detailu je to spíše otázka přímo na distributora. Ale protože vím, že si své kinaře CinemArt opečovává, počítám, že budeme mít příležitost osobně film kinařům prezentovat na jejich sezónních setkáních. To si nikdy nenechám ujít. Často se u toho zrodí plodná diskuse a i já sám mám zájem vidět, jak se k našemu projektu kinaři staví a co pro něj mohou udělat. Koneckonců všichni jsme součástí jednoho propojeného filmového organismu.