Pražské studio Krutart patří mezi mladší členy ASAF – naše řady posílilo letos na jaře. Ve své tvorbě kombinuje klasickou i digitální animaci, sleduje trendy světového motion designu. Vyvíjí koprodukční animované seriály i autorské filmy.

Na otázky odpovídal producent Martin Jůza.

Na čem právě pracujete? V jakém stavu projekt právě je? Pokud hotový, kde se ukáže/ukázal?

Celý rok trávíme ve vesmíru. Vyrábíme v koprodukci s Českou televizí seriál Kosmix. Kit pracoval na odpalovací rampě jako servisní robot a vždycky se sám toužil podívat do vesmíru. A tak se jednoho dne odvážil, přivrtal se k raketě a odstartoval své velké galaktické dobrodružství. Seriál bude na ČT:D pro děti od 4 do 8 let, pětiminutové díly, které kombinují zábavu a vzdělávání. Dali jsme dohromady skvělé talenty: scenáristicko-režijní duo Vojtu Dudka a Kláru Jůzovou, ilustrátorku Marii Urbánkovou, Kita mluví Vojta Kotek a odborným garantem je European Space Agency. Seriál poběží na Déčku od začátku roku 2020.
Druhým kosmickým projektem je 25minutový kraťas 3 – 2 – 1 Start!, který je i pro nás vykročením do jiného vesmíru. Poprvé vystupujeme z našich bezpečných vod ilustrované 2D animace do kompletního 3D. Oporou nám je zkušený režisér a animátor Martin Živocký.

Koho hledáte (animátory, koproducenty, distributory, režiséra, projekty)?

Talenty a dobré nápady. S výrobou animovaného seriálu jsme zjistili, že dobrých animátorů není nikdy dost. Zároveň jsme se po několika letech čistě v komerci odklonili k vysněné vlastní tvorbě. A v tom chceme pokračovat. Proto vymýšlíme a testujeme nové příběhy a koncepty. Abych to lépe vysvětlil, jsme spíše kolektivně založené studio. Hodně nápadů vzniká na brainstormech nebo na pivu. Někdo vymyslí sexy nápad, potom ho dostanou na starost scénáristé na rozpracování, producenti a art directoři testují, jestli daná látka rezonuje. Řídíme se pravidlem, že dobrý nápad musí fungovat ve dvou větách, ale zároveň musí ustát 26dílnou sérii – jako třeba Kosmix.

Co vás brzdí v práci? Kdybyste mohli něco změnit (ať už v legislativě, současné praxi či nastavení pravidel) změnit, co by to bylo?

Všechno má svoje tempo. Když jsme šli před pěti lety na trh, byl Krutart úplně jiná firma s jinou vizí. Krutart jsme založili ve složení dva režiséři hraných filmů a střihač. Náš sen byl dělat na vlastních hraných filmech a jejich vývoj živit z reklam. To ale byla jalová představa, protože práce na reklamě, obzvláště hrané reklamě, je sebekonzumující. A pak už nezbývá energie cokoli tvořit. Takže jsme museli po čase redefinovat naše představy a pustili jsme se cestou animované tvorby. Díky ní můžeme vyprávět epické příběhy s krásným vizuálem našich talentovaných výtvarníků.
Jdeme postupnou cestou od menších celků k větším, učíme se za pochodu. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby se nám dařilo financovat naše studio jen z vlastních projektů, aniž bychom museli dělat zakázky. Ale to je podle mě otázka času. Zároveň jsme se postupně dostali k zajímavé komerční práci.

Myslím, že nám Čechům nějakou dobu nebylo úplně vlastní sdílení know-how a spolupráce obecně. Ale i tady vidím velké zlepšení, konají se u nás profesionální evropské workshopy a platformy napříč všemi žánry. Díky zkušenostem z hraného filmu jsme zvyklí, že bez dalších x-lidí film prostě nevznikne, což je u mladých tvůrců animovaných filmů spíš výjimka. Často je pro autory komplikované tvořit s někým dalším, ať už to je scenárista, dramaturg nebo jiní animátoři. Školy tomu můžou jít naproti a vytvářet cvičení, na kterých budou animátoři spolupracovat ve větších týmech. Zároveň si oťukáváme spolupráci s FAMU a Ondrou Javorou, díky kterému máme teď na léto stážistku na výrobu seriálu.

Jak si vybíráte projekty?

Náš první hotový film byl celovečerní dokument Švéd v žigulíku. S ním jsme se dostali na mezinárodní trhy, film se prodal do televizí po celém světě a ochutnali jsme, jaké to je vyprávět příběhy pro globální publikum. To je naše zásadní kritérium, aby látka fungovala v mezinárodním kontextu. Zároveň jsme se rozhodli jít cestou spíše vlastních IPs – Intelectual properties, neboli značek. Samozřejmě se věnujeme i čistě autorským projektům, na kterých spolupracujeme se spřátelenými režiséry a scenáristy. Ale paralelně investujeme čas i peníze do projektů, které jsou “made by Krutart”. U nich je naše současné zaměření hlavně v kombinaci dobrodružných příběhů s edukativním elementem. Pokračujeme v kolejích, které jsme si nastavili s Kosmixem a 3 – 2 – 1 Start! Hrozně nás totiž baví dělat diváckou tvorbu, která má ale svůj vzdělávací přesah.

Krutart: krátký film 3 – 2 – 1 Start!

Jaký film vás v poslední době nadchnul? Na co byste vzali své dítě/své známé do kina?

Nečekaná pecka pro mě byl film Spider-man Paralelní světy. Nejsem fanoušek superhrdinských filmů, ale ta míra detailu, radosti a péče, která z toho filmu zářila, mě dostala. Myslím, že se tím filmem přepsala historie moderních 3D animáků. A rozhodně bych doporučil dokumentární seriál od Netflixu, Wild wild country. Je to obyčejná kombinace archivů a mluvících hlav, ale vypráví neskutečně strhující příběh gurua Osha. Sám teď jako režisér dokončuji dokument pro ČT a další máme ve vývoji, takže mě ta forma hodně inspiruje. A těším se na Maradonu, který je ze stejného soudku. Obecně mě baví, jak se formáty zbavují svých očekávaných charakteristik (typu “dokument má být objektivní nebo o přírodě, animace je pro děti”). Kritériem se stává, jestli je to prostě dobrý film. Ale to mluvím za sebe, ne za studio 🙂

Kde by podle vás mohla/měla česká animace být za 5, 10, 50 let?

Myslím, že máme být na co hrdí, česká animace je světoznámý brand. Když jsem studoval animaci ve Francii, tak nás učili na Trnkovi, Pojarovi a Švankmajerovi. Zároveň přicházejí nové výrazné talenty a velké festivalové úspěchy. Jedná se jak o moje spolužáky ze Zlína, tak současné absolventy a Famáky. Moc se těším, až uvidím kompilaci Trojhlas nebo kraťas Sh_t happens od kamarádů Dávida Štumpfa a Míši Mihalyi. Zároveň si myslím, že “česká cesta” animace nebude ve vysokorozpočtových 3D animácích, jsme malý trh a naše finanční základna nikdy nebude tak silná jako třeba ve Francii nebo Itálii. Ale zároveň toto omezení ponouká kreativní přístupy – jak vyprávět příběhy originálně a s vlastní tváří. Věřím, že naše budoucnost je ve vytváření silných kreativních značek. Budeme alternativou k západním animákům, které jsou sice technicky špičkové, ale často na jedno brdo.
Naopak bych byl nerad, kdyby se z nás stala “animační montovna Evropy”. Abychom byli jenom ti, kteří dostanou scénář z Belgie, výtvarno ze Španělska a budou bouchat mezifáze. Občas taky sice rádi servisujeme, protože ne všechny projekty dokáží zaplatit samy sebe, ale naše hlavní síla musí být v nápadech. Strategie pobídek a minoritních koprodukcí mi přijde krátkodobě dobrá, ale dlouhodobě se jedná o soutěž v ceně. Vždycky se stejně nakonec najde někdo levnější, ať už to bude ve východní Evropě, Indii nebo Číně. Myslím, že už to vidíme na poli hraných filmů. Dokážeme skvěle servisovat hollywoodské blockbustery, ale naše vlastní tvorba se hýbe z místa jen pomalu.