Novinky

Scénárista PETR NEPOVÍM: „Vůbec poprvé se v našem filmu objevuje mezi Spejblem a Hurvínkem závažný a vyhrocený konflikt“

Na začátku bylo SLOVO. Nejinak je tomu u filmu, kde na začátku stojí námět, v němž jsou nejdůležitější nosné postavy a zajímavý příběh. Hlavní roli v „Hurvínkovi a kouzelném muzeu“ hrají klasické charaktery, které známe z loutkového divadla, zachovány zůstaly i vztahy mezi nimi a celkový styl typický pro svět Spejbla a Hurvínka. Děj je však zcela nový. Na to, jak vznikal, jsme se zeptali scénáristy Petra Nepovíma.

Kde se vzal námět na Kouzelné muzeum? 

Námět se bohužel nevzal, ale byl poměrně pracně (a poměrně dlouhou dobu) vyvíjen, stavěn a vylepšován. Zpočátku pouze v okruhu úzkého českého tvůrčího týmu, později společně se spoluautory a konzultanty z Německa a Dánska. Zásadním bodem v tvorbě námětu bylo rozhodnutí umístit podstatnou část děje právě do kouzelného loutkového muzea, jež se dostalo až do názvu filmu.

Na to by šlo odpovědět více způsoby – film má totiž několik linek a rovin, takže záleží, na kterou z nich se zaměříme. Především je to napínavý, vtipný a dobrodružný příběh, v němž Hurvínek za pomoci svých přátel překoná všechna nebezpečí a oživí loutky v kouzelném loutkovém muzeu. Pro mě je spíše důležitý druhý plán za příběhem – tedy že je to film o vztahu otce a syna, kteří se mají rádi, ale neumějí si to moc dát najevo, a o hledání důvěry mezi nimi. Film má však i další roviny a každý divák si může najít tu, která je mu nejbližší.

Co všechno musí scénárista promyslet a vytvořit od chvíle, kdy padne rozhodnutí natočit celovečerní film, až do doby než je hotovo?

U animovaného filmu je pozice scénáristy o to těžší, že musí vlastně vytvořit i celý „svět“, v němž se bude příběh odehrávat, i když se od toho našeho může lišit třeba jen způsobem a mírou stylizace. My měli práci o něco zjednodušenou, hlavní charaktery byly dané a s nimi musela korespondovat i celková stylizace.

Po dotažení námětu následuje první draft a pak další a další verze scénáře, v nichž se původní příběh mění a vylepšuje. V této fázi je jednoznačně lepší skupinová práce než individuální. Ať už při samotném psaní, během dramaturgických a produkčních konzultací, nebo při debatách s animátory a výtvarníky, protože výtvarný styl filmu musí ladit se scénářem. Scénárista by pak měl spolupracovat i při vytváření animatiku a pomáhat se zpracováním změn, které si vyžádá převod scénáře do výtvarné podoby. Dodatečně se také dodělává tzv. gagový pás, který do usazeného příběhu dodává konkrétní vtipné momenty. I v průběhu animace pak ještě probíhá vylepšování dialogů.

Kolik lidí se podílelo na scénáři?

Odpověď na první otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Dá se říci, že hlavní odpovědnost za scénář má trojice lidí – kromě mě ještě dánský animátor, režisér a scénárista Jesper Møller a Miki Kirschner z Divadla Spejbla a Hurvínka. Já strávil s filmovým Hurvínkem více než osm let, od prvotních nápadů až po úpravu dialogů pro dabing. Bez Jespera Møllera by film v současné podobě nemohl vzniknout. Přinesl nedocenitelné zkušenosti ze své dlouholeté tvorby v oboru, jak při přípravě námětu, tak především při samotné výstavbě scénáře. Miki Kirschner se zasloužil o to, že Spejbl s Hurvínkem neztratili ani v nové podobě svůj starý osvědčený charakter.

Jenže to je jen špička ledovce – spoluprací, konzultacemi a nápady se na scénáři podílely desítky lidí. Zmínil bych například Møllerova kolegu Dana Hardera nebo Přemysla Dvořáka, který byl u počátků celého projektu. Zvláštní zásluha patří režiséru a producentovi Martinu Kotíkovi a šéfvýtvarníkovi Martinu Zahradníkovi. Ti svými pravidelnými konzultacemi, nápady a připomínkami pomohli dát celému příběhu jeho výsledný tvar.

A jak se vám pracovalo v mezinárodním týmu? 

Byla to pro mě fantastická zkušenost, byť ji provázely určité problémy technického rázu, jako třeba nutnost vytvářet scénáře ve dvou jazykových verzích souběžně. Ale přínos mezinárodní spolupráce pro film je neoddiskutovatelný. Měli jsme možnost pracovat s lidmi, kteří mají v oboru 3D animace daleko větší praxi než kdokoliv v ČR – a byla by hloupost takovou příležitost odmítnout. Navíc jsme byli příjemně překvapeni profesionalitou a vstřícností našich zahraničních tvůrčích kolegů.

Kolik verzí scénáře jste zhruba vytvořili, než to bylo „ono“?

V jistý okamžik jsme to přestali počítat, ale s určitostí se jedná o dvouciferné číslo. Pocit, že je to „ono“, by měl být přítomný vlastně hned od námětu a pak je třeba jen vylepšovat a vylepšovat… Pocit, že je to „definitivně ono“ bych asi neměl nikdy – takže mi producent musí vzít v určitý okamžik scénář z ruky, neboť je nutné přikročit k další fázi filmu.

Jde o úplně první celovečerák o Hurvínkovi. Jak těžké bylo naplnit hodinu a půl s ním?

Nebylo to těžké, Spejbl s Hurvínkem jsou vděčné plnohodnotné atraktivní postavy. Spíš bylo třeba v souvislosti s přechodem z divadelní hry na celovečerní 3D CGI film změnit určité zažité mechanismy. Například se asi poprvé mezi Spejblem a Hurvínkem objevuje opravdu závažný a vyhrocený konflikt.

Máte vy osobně zkušenost s rodinným celovečerním filmem (ne nutně animovaným)?

Co se animovaného filmu týče, jedná se o mou úplně první zkušenost. Jinak mám na kontě tři scénáře k uskutečněným celovečerním komediím, které sice nepatří přímo do žánru rodinného filmu, ale nejsou od něj ani příliš vzdáleny.

Co vy a Hurvínek? Bavil vás jako malého a baví vás ještě i teď?

Hurvínek mě bavil, baví a doufám, že ještě dlouho bavit bude. Už jako malý jsem chodil do divadla, četl knížky a poslouchal gramodesky. A jeho kouzlo mě neopustilo ani v dospělosti, ačkoliv to mě na něm bavily už trochu jiné věci, než když jsem byl malý. Vysvětluji si to tím, že se jedná o univerzální a nadčasové charaktery, které je snadné pro děti i pro dospělé pochopit a ztotožnit se s nimi. Jsem hrdý na to, že jsem s těmito charaktery mohl pracovat – a zároveň po celou dobu i trochu nervózní, abych jim jejich dobrou pověst nepokazil. Doufám, že se to podařilo.

Kdo je vaše oblíbená postava?

Jako scénárista bych měl mít rád všechny postavy, aby to některé nebylo líto 🙂 Ale kdybych měl říct, která mi přijde nejzajímavější, tak by to asi byli Hurvínek a hlavní záporák Bastor. Hurvínek je hnacím motorem příběhu, předurčuje jeho charakter. No a na Bastorovi mě baví (kromě faktu, že všichni milují dobře napsané záporáky) hlavně to, že je obrazem „Hurvínka na temné straně“. Ukazuje, co by se z Hurvínka mohlo stát, kdyby až příliš podléhal některým svým, zdánlivě neškodným, povahovým rysům. A nejlépe se mi zase psaly prvoplánově komické charaktery – třeba zmatkář Popleta, nebo dva Bastorovi patolízalští pomocníci.

Povedlo se vám vytvořit opravdu mezinárodní film? Museli jste z děje vypustit nějaká česká specifika, nebo je humor prostě univerzální?

Rád bych věřil, že ano a že Hurvínek a kouzelné muzeum mají šanci na úspěch, který nebude omezený hranicemi. Nejsem si vědom žádných podstatných českých specifik, kterých bychom se museli vzdát. Celkově jsme se snažili, aby film byl typicky český, ale zároveň mezinárodně srozumitelný.

Petr Nepovím, scénárista

*1974, Praha, Česká republika

Filmografie:

  • 1999: Max Marvel Show
  • 2000: Agatha&Co.
  • 2000 – 2002: Kolegové
  • 2002: Czech attack!
  • 2004: Pánská jízda
  • 2006: Všechno nejlepší!
  • 2008: Vy nám taky šéfe!
  • 2009 – 2017: Hurvínek a kouzelné muzeum

Další příspěvky

1 Comments:

    Sorry, the comment form is closed at this time.