Novinky

MAREK TOUŠEK: „Využijme současného světového boomu v animaci k nastartování výroby filmů a seriálů. Rozhodnutí je na nás!“

V březnu 2017 zveřejnila Asociace animovaného filmu studii Mapování oboru animace v ČR, která se opírá o výsledky rozsáhlého průzkumu oboru české animované tvorby. Řešitelem studie byl Marek Toušek, místopředseda ASAF.

 

Co nejzásadnější podle Vás přineslo Mapování oboru animované tvorby v ČR? 

Studie zmapovala současný stav animace z pohledu producentů, animačních studií, jejich zaměstnanců a samostatných specialistů a také škol. Záměrem bylo popsat stav, kde se současná animovaná tvorba nachází ve srovnání k ostatním zemím EU, a na základě výsledků určit, co je nutné udělat, aby byl využit potenciál pro větší podíl českých filmů minimálně na evropském trhu.

Ze studie zcela jistě vyplývá i potenciál rozvoje. Avšak bez toho aniž si řekneme, co bychom měli zlepšit, tzn. definovat problém, se jen stěží posuneme dál.

Pro mě osobně představuje nejzásadnější zjištění a zároveň problémem fakt, že přestože existuje ve světě velká poptávka po animovaném obsahu, nejsme schopni na to adekvátně reagovat podporou nabídky, tedy výrobou nových filmů a seriálů. Studie pak v detailu rozkrývá podstatu problému včetně základního nastínění, co s tím dál dělat.

 

O současných českých animovaných filmech mluvíte spíše v negativním hodnocení, kde vidíte hlavní problémy a rezervy? 

Hlavní problém je v možnostech vytvoření filmů, které mají potenciál na evropském, resp. světovém trhu. Potýkáme se s nedostatkem kvalitních a zkušených tvůrců na všech pozicích, které se podílejí na výrobě animovaného filmu či seriálu. To vychází z celkové úrovně oboru a zejména z nedostatečného financování projektů, kdy producenti a studia jsou z více než padesáti procent závislí na „komerčních zakázkách“ a nemají nebo se nemohou plně vlastním filmovým projektům.

Bohužel málo využíváme prostředky evropského programu Kreativní Evropa – MEDIA, který se významnou měrou podílí na financování výroby filmů a seriálů v Evropě. Nevyužitý potenciál nemalých finančních prostředků na seriály podpory MEDIA tuzemskými subjekty je dílem i pasivní role České televize. Ta při výrobě nových seriálů prakticky nespolupracuje s producenty tak, jak to dělá u hrané seriálové tvorby. Skutečnost, že si Česká televize vyrábí večerníčky převážně interně ve svém vlastním studiu, je jen potvrzením nepochopení změn a trendů ve filmové tvorbě. Do výroby tedy svůj díl dává, ale nesnaží se ve spolupráci s producenty přidat do rozpočtu další prostředky z Evropy a podpořit tak vznik mezinárodních projektů. Jednou z podmínek výzvy MEDIA na televizní tvorbu je partnerství se třemi televizemi ve třech různých zemích EU. Ze zkušeností producentů vyplývá, že bez partnerství a garance České televize jiná zahraniční televize do českého projektu nepůjde. Výsledkem je, že za posledních pět let nebyla v rámci výzvy MEDIA TV Programming předložena jediná žádost na výrobu aimovaného seriálu z České republiky. To je bohužel smutné zjištění.

V neposlední řadě pokulhává prodej a distribuce vyrobených filmů a seriálů. Schází nám koncepce v marketingu a distribuci v evropském a světovém kontextu. Jde o ztrátu příležitostí, které se nebudou opakovat.  

 

Jakou pozici má česká animovaná tvorba v cizině? 

Čas od času zaznamenáme úspěch vybraných tvůrců se svým autorským filmem. Jde většinou o umělce, kteří na svém filmu pracují samostatně či s hrstkou svých známých či studentů i několik let. Autorská tvorba je důležitá a dobrá pro podporu talentu, avšak animační průmysl, který generuje příležitost dlouhodobé práce i pro tyto umělce, stojí na velkých projektech celovečerních filmů a seriálů. Z tohoto pohledu představuje autorská tvorba jen špičku ledovce celého průmyslu.

S celovečerními filmy či seriály ve světě prakticky žádné úspěchy nemáme. Problém je v podpoře prodeje českých filmů a podpoře obchodních zájmů v zahraničí, která nemůže být pouze na bedrech producentů. Průmysl má svůj Czechinvest a programy podpor. Filmová tvorba tako nastavenou podporu nemá, proto ji také, i na základě analýzy chceme iniciovat.      

Je však pozitivní slyšet, že se Ondřeji Trojanovi, který produkoval celovečerní film Galiny Miklínové Lichožrouti, podařilo prodat práva na vysílání do dalších pěti zemí, což je ojedinělé. Je dobré to vědět a propagovat. 

 

Jak funguje ekonomika animovaného filmu?

Animace je finančně náročná, přesto se ukazuje, že může jít o zajímavou investici, pokud se podaří prosadit film v zahraničí a vidí ho co nejvíce diváků. Film si tak na sebe může i zpětně vydělat. Je však nutné plánovat příjmy i výdaje od samotného počátku a zaměřit se na řízení rizik.

Získat co nejvíc diváků je cílem každého producenta. Z toho plyne nutnost mít dobrý příběh a kvalitní zpracování oslovující pokud možno evropský resp. světový trh. To stojí čas, peníze a řemeslný um tvůrců. Celosvětová konkurence je velká.

Z komerčního hlediska je pak ideální, když se z animovaných postaviček na filmovém plátně a v televizi stanou dětští hrdinové. U úspěšných zahraničních filmů vidíme, že největší příjmy neplynou ani tak z návštěvnosti filmu jako takového, ale z merchandisingového prodeje nejrůznějších produktů – hraček, her, triček.

 

Jaký zájem na podpoře animovaného filmu má stát a soukromí investoři? 

Animovaný film překonává hranice geografické i kulturní snadněji než film hraný. Film a kultura obecně nabízí  příležitost prezentovat naši národní identitu a hodnoty divákům po celém světě. To si dobře uvědomuje EU, a významně proto podporuje kulturu v rámci svého programu Kreativní Evropa.

Na výrobě animované filmu se podílí velké množství lidí, takže aspekt podpory podnikání a zaměstnanosti není z pohledu státu nepodstatný. To je jeden z hlavních důvodů podpory animace státy po celém světě. Právě proto je role státu nezastupitelná.

Stát může tvorbu animovaných filmů podpořit poskytnutím prvotních investic formou nenávratné nebo i návratné pomoci, či nefinanční podporou, a tím následně přispět k vyvolání zájmů soukromých investorů. To je příklad filmových pobídek. Animovaný film tak představuje model partnerství státu se soukromým sektorem, ze kterého těží všechny strany. Pokud film uspěje finančně, stát má na tomto úspěchu svůj ekonomický podíl a část vynaložených prostředků se mu vrací přímo. Český stát však tento potenciál nevyužívá dostatečně ani systematicky. Nutno připomenout, že dostatečně nevyužíváme ani finančních možností, které nabízí Evropa. 

Investoři primárně hledí na čísla, čemuž se nelze divit. Do karet hraje to, že animace celosvětově prožívá v posledních letech boom a poptávka po obsahu roste. Čísla o návštěvnosti animáků v českých kinech to jen potvrzují. To je rozhodně dobrý signál pro investory. Nepodpořit tak nabídku tvorby filmů je nevyužitou příležitostí.

 

Jak velké týmy se na výrobě animovaného filmu v ČR podílejí? 

Na projektech, které v zahraničí běžně zaměstnají stovky tvůrců, pracují u nás malé týmy o několika desítkách lidí. Existence studií a jejich velikost souvisí  zejména s poptávkou a zdrojem financí. Naši producenti a studia se často nemohou zapojit do mezinárodních konsorcií zejména z ekonomických důvodu. 

Přesto je patrné, že producenti jsou schopni vytvořit velké projekty. V nadcházejících pěti letech proto řada animačních studií optimisticky plánuje  své týmy zvětšit. V rámci studie jsme propočítali, že se otevře až 400 nových pracovních pozic. To je dobrá zpráva. Existuje tak příležitost pro změnu a zlepšení stávající situace. Je to jen na nás.

 

Studie Mapovní oboru animované tvorby ke stažení zde >>>

 

Další příspěvky

Sorry, the comment form is closed at this time.